Praha-Linz-Klagenfurt-Triglavski NP-Krasna gora-Izvir Soče-Bovec-Tolmin-Bohinj-Bled-Vintgar-Praha

     V pondělí jsem dal oznámení na FB skupinu ohledně odjezdu a ve čtvrtek vyjíždíme s kamarádkou Kačou. Alespoň tak se mi představuje do telefonu a po krátké domluvě jak jedeme a jestli je to v pohodě ji vyzvedávám ve čtvrteční ráno a vyrážíme směr Triglav. Jedeme vcelku klidnou rychlostí, první kafe na rakouském odpočivadle a pokračujeme směr Slovinsko. Odpoledne se zastavujeme ve Veldenu a u jezera dáváme první koupání  nohou a letní občerstvovací zmrzku...

    Vjezd do Triglavského národního parku je triumfální, hory jsou majestátní , překvapují nás zatáčky s dlažebními kostkami místo asfaltu, ale uháníme do kopců a v sedm večer se šplháme k pramenu Soči. Závěrečnou malou feratu zdárně nacházíme , Kateřina se už zdraví s dvěma zamilovanými co se líbali přímo u pramene a já se pomalu akrobatickou chůzí dostávám do svého cíle. Loučíme se  s nimi s úsměvem.... Nastává hledání ubytování, jistí to nejbližší kemp v Trentě za 36eur pro dva a jelikož je plný , není místo na stan a tak spíme v autě. 

     Tedy spíme nespíme, tady se teprve dozvídám o Katčině dispozici a to, že nemůže spát v cizím prostředí. A tak celý výlet pojede bez chvíle spánku... ráno ji nechávám dospat, ale prozrazuje mi, že byla vzhůru. Další den se vydáváme podél řeky Soči, přírodní scenérie jsou dechberoucí, zastavujeme se u vodopádů a v řece u rybářů, kajakářů a raftařů. Podél řeky sjíždíme o mnoho set metrů níže a čeká nás zpětný výstup k jezeru Bohinj. Jedeme malými stezkami, které občas končí u stavení a občas u zákazu vjezdu, ale všechny jsou setsakra do kopce. Už ani nedoufáme, že nahoře bude průjezd na druhou stranu, jedeme podél říčky, která je totálně vymletá i s asfaltem díky předchozím dešťům. Nakonec se na jedničku vyškrábeme na vrchol kopce a stejně tak sjíždíme dolů a konečně se napojujeme na hlavní žlutou silnici. I ta ovšem je hodně klikatá a tak k jezeru Bohinj dojíždíme až po přejezdu horského sedla  odpoledne. 

     Zastavujeme se u kostelíka u jezera, potkáváme zde Čechy z Pardubického kraje, kteří objíždí jezero na kolech a bydlí v Rakousku. Probíhá mini koupačka a pak ještě korzujeme podél jezera a cestou triglavských jezer. Chvíli odpočíváme na lavičce, místní se jdou koupat a tak máme i kulturní vložku. Po odjezdu s Bohinje hledáme další místo na spaní, tentokrát pomáhá aplikace Park4night, spíme u řeky Savy Bohinjky poblíž Obrne, přichází nás zkontrolovat místní farmáři a jelikož spíme v malém autě tak je spíše pobaví pohled na naše přední okno zaházené věcmi na kempování. Pak ještě přijeli kluci s traktorem, a můžeme jít spát, tedy pánská část osazenstva. Ale i já se budím ve tři a už to dál nejde, a tak využíváme toho , že nespíme , v pět ráno vaříme čaje a kafe a v sedm ráno už korzujeme u Bledského hradu. 

    Poté už zajíždíme k parkovišti soutěsky Vintgar, všude prázdno okolo osmé hodiny ranní, i když půlka prvního parkoviště je již zaplněna.  Soutěska nás uchvacuje svými vodopády, úzkými průchody po dřevených mostcích a především nádherným světlem ranního slunce v kombinaci se zelení, divoce tekoucí vodou a krásnými skalisky. Po průchodu stezky se vracíme oklikou a kolem poledne vyrážíme směr domov. Cestou přes Bled potkáváme pětikilometrové kolony turistů v autech, naštěstí všechny jsou v protisměru a projíždíme průsmykem ze Slovinska do Rakouska. 

    U jedné usedlosti dáváme oběd, oblíbený kiš, který upekla Kateřina před odjezdem a  jedeme dále lokalními silnicemi a dálnicemi k jižním Čechám. Katka je doma v sedm večer a po šedesátihodinovém maratonu bez spánku se těší do postele jako malé dítě a já uháním směr Praha Bubeneč, kde bydlím.

      Celkově jsme najeli 1450 km , navštivili Kranjskou Goru, Izvir Soči, Trentu, Bovec, Soču, Tolmin, Bohinj, Bled a další místa. Zajímavostí bylo, že celou dobu jsme jeli ve stopách dalšího karavanu, který ujížděl stejnou trasu o den před námi s dcerou spolujezdkyně Kačkou a jejími kamarádkami... 

Červenec 2023   RK + KB

   O týden později se ozvala Vendy se S´ˇofou jestli je nesvezu do Bledu. Byl jsem rád za společnost mladých děvčat a tak když volají , že jsou na místě srazu o den dříve tak rychle balím věci a vyrážíme...

.. cesta je skvělá, máme dobrou náladu, zastavujeme u velké židle na kafe,kde se Vendy pokouší vlézt do přistavené klece, nedaří se, obsluha benzínky mladá dáma zjevně je nerada, že s náma není na výletě a tak jedeme dál... holky paří na techno, tinnitus opět nabírá na intenzitě, bez špuntů v uších už to nedávám...

   Na další zastávce v Pico Belo by se nejradši místní hoši přidali k nám, ale je obsazeno a jedeme dál... K večeru se dostáváme do Bledu a údolí Savy Bohinjky, večírek je epesní a děvčata ráno pokračují k moři. Ve Slovinsku zelená je taková víc  intenzívní...

    Já se zdržím o noc déle v autocampu Danica a další noc se vydávám na cestu domů.

August 2023  RK + S  + V

Autokemp Danica

Adresa: Triglavska cesta 60, 4264 Bohinjska Bistrica, SlovinskoTelefon: +386 4 572 17 02